Novinky

Ouu, je mi 30

Ani jsem se nenadál a je mi skoro třicetjedna, než jsem se dostal ke shromáždění několika vět z třicetiletého milníku. Ba ne, kecám…jen ten čas ohromně letí. Popřemýšlel jsem, jak pojmout oslavu. Nemám rád nucené oslavy, nucené úsměvy a nucenou radost. Napadla mne spontánní myšlenka…vezmi svou rodinu a pár blízkých klientů z poslední doby, ze kterých se stali přátelé, zařiď pár poukázek na segway projížďku, pozvi je do oblíbené restaurace a objednej pár drinků a nějaké mlsání ke snídani.

Kamarádíčkové dary dali, a tak setkání bylo o to příjemnější…i když o ty věci samozřejmě nejde…strávil jsem díky Martínkově shovívavosti a pochopení příjemné dopoledne s příjemnými lidmy, kteří mají již našlápnutou cestu do svého podnikání a otevřenou mysl i duši. Někteří ji mají snadnější, druzí krkolomnější, ale zase o to sofistikovanější. Snažil jsem se předat vše, co jsem mohl, i když jsem zpětně zjistil, že není zas až takový problém inklinovat ke subjektivnímu pohledu naproti objektivnímu, který by byl zcela jistě efektivnější. A to i dokonce v uživatelském výzkumu. Ale což už, stávají se horší věci jak říká Martínek. Důležité je s tím pracovat.

Ve dvaceti letech jsem mával rukou nad moudry o tom, že s přibývajícím věkem člověk zraje. No…zraje, jako víno asi. Jenže je to pouze věkem? Z jisté části na tom něco bude, ale polínko do ohně přikládá i úhel pohledu. Těch několik pravidel, které jsem před pár lety přijal za své, dávají dnešnímu rozpoložení ohromný rozměr a nebýt jich…byl bych, pravda, o pár let starším, zralejším, ale ne v tomto duchu.

Zavzpomínal jsem na staré časy, zjistil, že mi rostou další šedivé vlasy a pustil se zase do práce. Byť rozjezd byl poněkud krkolomnější…z ohromného kolotoče pracovních úkolů, k relativnímu klidu, do něčeho co mohu s klidem označit jako prokrastinace. Jo, měl jsem s ní ohromný problém a dlouho jsem se hledal, hledal jsem se několik týdnů. Ouu..

Též jsem trochu zaváhal s finanční rozvahou, což se po určitém čase odrazilo v přijmovém flow, ale k tomu sestavím pár odstavců někdy později. Navrátilo mne to do stavu o všem více přemýšlet. Dá se zapracovat na všem, opravdu na všem a proto jsem za takovou zkušenost rád…přinese v konečném výsledku více užitku…

Tak jo, je na čase…jdeme do dalších dnů, týdnů, měsíců velmi náročné práce na mnoha projektech, ale to je to, co mne přitahuje…progres…

marian.kadlec@icloud.com

Vydávám velké malé události...fakt

Víte, moc toho nenapíšu, proto je každý nový příspěvek velkou malou událostí.

Abyste ji neprošvihli, nechte se informovat o novém čtení ihned po vydání.

Nebojte, otravnou reklamu Vám zasílat nehodlám...

Tak, a nyní stačí čekat na tu správnou chvíli...no, někdy to potrvá...