Rok 2013 jednou větou…

28.12.2013

Přemýšlel jsem, jak vyjádřit své bytí v roce 2013, rozhodl jsem se vyjádřit jej jednou větou, stojí za to číst následující větu jedním dechem, rychleji, a tak jsem tedy v lednu spustil nový web, plný skeumorfismu, abych za pár měsíců zjistil, že skeumorfismus není tou správnou cestou, zdálo se tedy, že tou správnou cestou bude minimalismus, ale ani ten se na mém webu neohřál v původní podobě, celkem jsem za rok publikoval tři významné změny designu svého portfolia, včetně desítek drobných aktualizací, kterých jste si ani nemohli všimnout, díky tomu jsem zjistil, že jsem asi posedlý, posedlý neustálým hledáním, ale zpět k začátku roku, nafotil jsem pár produktových fotografií špulek nití, snažil se pro svého klienta najít vhodný web design, díky čemuž jsem se snažil najít své pánevní dno, abych lépe pochopil, nenašel, též jsem zjistil, že nezálohuji, zjistil jsem to v okamžiku, kdy se se mnou rozloučil disk mého Mac mini, znáte to, hodnotu toho co máme, poznáme až v okamžiku, kdy o to přijdeme, křičel jsem tedy, rozčiloval se, ale díky tomu, jsem pořídil nový iMac, v tu dobu jsem litoval první letošní nezaplacené faktury, na konci roku nelituji, byla to totiž jediná, celkem se dařilo, měl jsem konečně pořádnou vizi, která se začala plnit, s manželkou jsme zjistili, že jediná možná cesta k našemu miminku bude skrze adopci, bolest tedy vystřídala radost a naděje, již brzy budeme řádnými čekateli, absolvovali jsme psychologické vyšetření, před kterým nás mnozí varovali, údajná hrozivá a obáváná psycholožka, nebyla nikým jiným, než vlídnou paní, se kterou jsem si popovídal o minimalismu, zaregistroval jsem se na portálu navolnenoze.cz díky čemuž jsem získal několik významných klientů, tvořil jsem web design, grafický design, tu a tam něco vyfotil a zjistil, že se tím vším bavím, má práce je mou vášní a závislostí, posouval své hranice, učil se, učil se učit se, málem jsem díky tomu zapoměl na manželku, pomohla mi rozpomenout se, nalezl jsem tedy rovnováhu a lépe se nám žije, v létě jsem připravil nový responzivní web pro Základní školu v Židlochovicích, krásné místo a škola, kde se tak trochu myslí jinak, světlé místo v temném moři školského systému, spustil svůj blog, kam jsem napsal asi pětinu toho co jsem napsat chtěl, ale také jsem ze sebe nejednou udělal blbce, naučil jsem se za to děkovat, špatná zkušenost je dobrá zkušenost, utvrdil jsem se v tom, že mi peníze nestojí za aroganci, neúctu a egocentrické jednání, vyhýbám se takovým lidem, čas trávený s nimi je kontraproduktivní, našel jsem vzor v Alešovi, Pavlovi a Martině, motivaci v manželce, navázal spolupráci s několika startupy, jeden zastřešený Wayra projektem, našel několik skvělých klientů, díky za ně a za jejich nápady k realizaci, chtěl jsem se účastnit výběrového řízení pro nový web VŠCHT, abych zjistil, že vlastně nechci, místo toho jsem přestal po roce odkládat registraci do graphicriver.net, neboť jsem si myslel, že můj nápad nikdo nekoupí, šeredně jsem se mýlil, koupí a přesvědčí mne jaký jsem idiot, že jsem sám sobě mantinelem, mantinely jsem tedy odstranil a začal hrát na volném hřišti, pro jednoho naivita a vzdušné zámky, pro mne naprosto funkční systém, ve kterém jsem produktem vlastních myšlenek, též jsem inspiroval několik lidí, několik lidí zase inspirovalo mne, přešel jsem z domácího kávovaru Dolce Gusto na Nespresso, nákup kapslí v butiku v Pařížské je jako nákup jablečného produktu, hergot nakupuji kapsle do kávovaru, ale má to myšlenku, vizi a úroveň, to mne na tom baví, to Dolce Gusto neumí, nemůže, nemá svůj kamenný obchod, maník v Datartu v sakra nepadnoucí košili a kalhotách, házející si svazkem klíčů mne osloví zda mám na něj chviličku, aby mi mohl nabídnout kávovat Dolce Gusto, nemám na něj chviličku, z toho čekání na adopci jsme si pořídili malého čivaváka, dali mu jméno Pů, doufali, že bude kavárenský povaleč, že bude klidný, doufali marně, nechápu, kde bere tu energii, celkově jsem své práci věnoval v tomto roce 314 dnů, z toho celkem 3498 hodin, což dělá cca 11 hodin na den, asi jsem workoholik, vypil jsem celkem 1323 šálků espressa, z toho cca 8% bylo Nespresso, v přístím roce se polepším, Dolce Gusto opravdu už nevypiji, přečetl jsem hromadu knih, na té hromadě je asi 6 knih, mezi nimi Inferno od Dana Browna, čekal jsem na něj několik let, abych jej přečetl za pár dnů, skvělá kniha, přečetl pár motivačních knih, rozepsal svou vlastní knihu, přišel s nápadem na knihu další, chtěl jsem vařit a připravit kuchařku, nakonec jsem pouze vařil, chtěl jsem prodávat jablka, jsem zjistil, že nechci být prodejce, prodal jsem ale Apple II a další jablečné klenoty ze sbírky, ponechal jsem si jen Macintosh 512k, zjistil, jsem, že disk v iMacu je neskutečně pomalý, ale už jej zálohuji, chtěl jsem si koupit záložní zdroj k iMacu, nekoupil, konečně jsem zase začal angličtinou, tentokrát to dotáhnu do konce, pomýšlím si na Apple certifikace, pomýšlím si na mnohem důležitější věci, na svou rodinu, manželku a budoucí miminko, pomýšlím na příští rok, jaký asi bude…bude takový jaký budu chtít, mantinely jsou přeci dávno pryč…nezapomínám a učím se.

Share This

Vydávám velké malé události...fakt

Víte, moc toho nenapíšu, proto je každý nový příspěvek velkou malou událostí.

Abyste ji neprošvihli, nechte se informovat o novém čtení ihned po vydání.

Nebojte, otravnou reklamu Vám zasílat nehodlám...

Tak, a nyní stačí čekat na tu správnou chvíli...no, někdy to potrvá...