Novinky

Sedmnáctý rok jednou větou

Přátelé, tak jsem to dokázal. Nenapsal jsem ani řádku více jak rok …

Na jednu stranu se zvyšuje hodnota každého takového příběhu, na tu druhou … mne to ohromně štve.

Abych nemusel moc koumat o čem sepsat další povídání, pomohu si nadhledem na celý poslední rok v jedné větě. Začal jsem psát hned po cestě na dnešní schůzku. Asi to rozkouskuji jako vždy a budu psát tu jednu větu více jak týden (nakonec z toho jsou tři).

Sedmnáctý rok jednou větou

Před sedmnáctým rokem odpočívám při Vánoční dovolené, končí tím poměrně náročný rok, po kterém si tak nějak oddychuji a zkouším hledat nové nastavení, zase se vracím k focení, sestavím si doma malý ateliér, vycvaknu pár snímků s jídlem, opět se poměrně dobře prodávají, hledám klid v zimním lese, chodím se procházet, pochovám babičku, tak nějak si uvědomuji jak stárnu já, jak stárnou rodiče, tak nějak vzpomínám na dětství, s Filipem a Tomášem připravujeme novou podobu Mladého Kokosu, ochutnávám pár kokosových novinek, začínáme chodit s manželkou na štrooodl, aby jsme na třetí už nešli, po novém roce, s Martinem sestavujeme jednostránkový web 3 měsíce, je to zábava, v sedmnáctém roce měníme bydliště, jsem už zvyklý na to, že mne může kdykoli a cokoli potkat a pokusit se rozhodit, nevadí, stěhujeme se do rodinného domu na ves, bojujeme s tím poměrně dlouho, aby to bylo k rozumnému bydlení je nutná hromada práce, abych mohl udělat hromadu práce musím mít hromadu času, nemám … zvykáme si, ale také se radujeme, máme zahradu, stavíme nový plot, vysedáváme na zahradě, chodíme do lesa, pečeme buřty, pořádáme pár přátelských setkání, pouštím se do rekonstrukce, měním bydlení k lepšímu, začínáme v něm být šťastní, Martínek je šťastný, uživá si život jak nikdy před tím, obsloužil jsem pár zajímavých projektů, opět se několikrát spálil, ale chmury jsem si po čase vyléčil, projekt www.ichtyoza.cz se nám mění pod rukama, Maruška natočí virální video a jsme najednou v televizi, novinách, rádiu, podaří se nám nashromáždit neskutečné prostředky, které putují již k ne 13 dětem, ale celkem 32, doma nám v tom všem vybuchuje krémová bomba, na schodišti krabice, na chodbě krabice, v koupelně krabice, v kuchyni krabice, v Martínkově pokoji krabice, krabice kam se podíváš, ale baví nás to, vyčerpává nás to, naplňuje nás to, manželka se stává druhou ženou v regionu, poznáváme skrze to hromadu nových a inspirativních lidí, jsem pyšný na to, co manželka dělá, Martínek v létě slaví 6. narozeniny, přeje si toho tolik, že už ani nevím co si přeje, v září vyráží Martínek do 1. třídy, do domácí školy, Martínek si ji nazývá Domácí Laboratoř, ohromně ho to rozvíjí, v listopadu už čte a píše krátké věty …

… Martínek je radost, Martínek roste, argumentuje, je přesně jako my, je s ním legrace, někdy je na zabití, s Martínkem jdeme na Duši K o domácím vzdělávání, trochu se bojíme, že se Martínek pustí do diskuse, nakonec se pustí do dlouhé diskuse …

… Jaroslav Dušek na Martínka vzpomíná hned druhý den …

… i když každý den obviduji manželku jak se může tomu malému inženýrovi plně věnovat vidíme, že to má smysl, Martínek je otevřený, komunikativní, kam přijde, tam se nebojí mluvit, zajímá se, blíží se Vánoce, já se těším na odpočinek, těším se na klid, chci jen tak prostě být, buďte i Vy …

marian.kadlec@icloud.com

Vydávám velké malé události...fakt

Víte, moc toho nenapíšu, proto je každý nový příspěvek velkou malou událostí.

Abyste ji neprošvihli, nechte se informovat o novém čtení ihned po vydání.

Nebojte, otravnou reklamu Vám zasílat nehodlám...

Tak, a nyní stačí čekat na tu správnou chvíli...no, někdy to potrvá...