Změna pracovního prostředí

24.1.2015

Dnes jsem se opět zamyslel…ouu…

Tentokrát na téma pracovního prostředí, nad kterým, mohu s klidným svědomím říci, přemýšlím v posledních dvou letech svého freelancování. Vyzkoušel jsem ohromné množství modelů. Část byla připitomělých, část chytrých a část je o emocích kolem. Sestavil jsem tedy dohromady různé modely pracovního prostředí a poznačil je svými poznámkami.

 

nahled2-1024x320

Domácí pracovna minimalistického stylu

Jeden z prvních modelů, který se zdál jako trefa do černého hned na první ránu. Zdál do té doby, než jsem se stal pseudotatínkem našeho psa a posléze opravdovým tatínkem Martínka. Prostorná místnost, velký bílý, posléze dřevěný stůl, jablko, křeslo, hromada světla…jo, hrálo to vcelku dobře. Bylo to o ohromném množství proudící energie, inpirace a volného myšlení. Takové snově růžové…popravdě řečeno k efektivitě práce ideální prostředí.

 

Celý den po kavárnách

V návaznosti na tatínkovství přichází rozpad předchozího prostředí. Snově růžová pracovna se stává dětským pokojem a hernou zároveň. Volnomyšlenkářství, minimalismus, klid a inspirace odchází z našeho domova. Je tu zodpovědnost, starost…nacházím nejjednodušší řešení – kavárny poblíž. Je to vcelku vděčné útočiště s hromadou inpirace. Začíná v té době jaro, teplo, slunce, venkovní posezení…ááá, vrací se růžový sen. Je to skvělé…pracuji, poflakuji se po městské zeleni, plním se skvělým jídlem a vínem. Růžové naoko…sčítám útraty po kavárnách a nestačím se divit. No, něco za něco říkám si. Efektivita je výrazně nižší než u domácí pracovny. Ale což, funguje to…nebo ne?

 

Vlastní kancelář

A je to tady. Hledám kancelář ve svém okolí. Nacházím takovou malou krychličku o 12-ti metrech čtverečních. Není to sice nic moc, ale je to relativně nová kancelář v relativně nové budově. Vcelku to uchází říkám si. Pár týdnů mi přesvědčení vydrží, možná i pár měsíců. Tedy do té doby, než zjistím, že se vnitřně ubíjím. Žádný kontakt se světem, žádní lidé kolem…jen 12 hodin sám se sebou v malé místnosti. Zjišťuji, že mi chybí i vlastní rodina. No, to je ohromně inpirující. Zjišťuji, že jsem prakticky neefektivní. Volám tedy opět stěhovací službu. Áááá, pan Kadlec…tak kam to bude tentokrát. Vždy mne podarují příjemnou slevou. Jedná se o naše společné 4. stěhování.

 

wine-food-market

Domácí pracovna podruhé…nejen domácí

Zpět doma…Martínek si ponechává svou hernu a já se usídluji v ložnici. Šoupám postel o kousek dál, přeci jen větší místnosti mají i tu a tam nějakou tu výhodu. Vypadá to jako má první růžová domácí pracovna…jen s postelí navíc. V letních měsících si uvědomuji sílu terasy…pracuji z terasy, z ložnice, jsem s rodinou, která mne respektuje v pohledu k pracovnímu vytížení. Přidávám k tomu občasné, tedy abych byl přesnější téměř každodenní návštěvy kaváren či restaurací a zjišťuji, že mám ideální kombinaci. Mezi nejoblíbenější místa k zastavení patří Time Café, Wine Food Market či Café Savoy. Přirozeně většinu času trávím v Příbrami, ale tu a tam, zpravidla jednou týdně se usídlím v Praze. Ideální je spojení s pracovní schůzkou s klientem. Změna, příjemná změna. V tomto modelu nacházím ohromnou sílu efektivity…čas strávený na cestách věnuji telefonátům s klienty či kolegy a samotné prostředí k práci. Kupříkladu Wine Food Market a jeho tržnice je ideálním pracovním prostředím. Příjemný hluk kolem, hromada lidí, vůně, živý klavír a perfektní atmosféra. Ale po čase začíná chybět rodina…je čas se zvednout a změnit lokál…

 

Co je na tom všem rozhodně hodnotné je svoboda výběru a možnosti neustálých změn či potřeb…bez závazků k ostatním kolem.

Share This

Vydávám velké malé události...fakt

Víte, moc toho nenapíšu, proto je každý nový příspěvek velkou malou událostí.

Abyste ji neprošvihli, nechte se informovat o novém čtení ihned po vydání.

Nebojte, otravnou reklamu Vám zasílat nehodlám...

Tak, a nyní stačí čekat na tu správnou chvíli...no, někdy to potrvá...